Ženy a kariéra

Slovo feministka či bojovnice za práva žen ve většině z nás vyvolá spíše odpor a představu ženy, která to nemá zrovna v hlavě tak úplně v pořádku. Máme jim ale být za co vděčné. Díky nim můžeme my ženy svobodně volit, můžeme si vybírat svobodně povolání a náš názor má, i když ne vždy, stejnou váhu jako mužský názor. Za tím, co dnešní moderní ženě připadá samozřejmé, se totiž skrývá úsilí a sebeobětování stovek odvážných žen a dívek.

Jsou ale všechny ženy stavěné pro úspěch a budování kariéry? Mají v dnešní liberální společnosti s muži skutečně rovné podmínky, nebo jsou pořád ještě na nižší příčce?

Plat o pozice žen

Ženy mají podle posledních statistik o zhruba 26 % nižší platy než muži (zajímavostí je, že tento rozdíl je největší ve středním pracovním věku). Je to prý tím, že jsou méně průbojné a vybírají si hůř oceněné pozice, např. ve školství, zdravotnictví. Rozdíly v platech můžeme najít i na stejných místech. „Když jsem pracovala v jedné nejmenované firmě, dostávala jsem téměř o 2 tisíce míň, než mí kolegové. Nejsem zrovna ten typ, co by si to nechal pro sebe a brečel doma. Tak jsem zašla za vedoucím, aby mi to vysvětlil. Ten se samozřejmě se mnou vůbec nechtěl bavit, a tak jsem dala výpověď. Rozhodnutí rozhodně lituju, teď pracuju v jedné malé firmě a s platem jsem naprosto spokojená,“ říká Michaela.

I když dnes už není výjimka, že ženy jsou vzdělané a mají dobré místo v práci, rozhodně se s nimi na vedoucích pozicích ve velkých firmách moc nesetkáme. Hlavním důvodem může být, že ženy většinou tolik nedisponují přirozeným sebevědomím jako muži, musí si být jisté, že svou pozici zvládnou. „Já jsem nikdy nebyla ten vůdcovský typ. Mám ráda poklidný stereotyp, co mám v práci, a také to, že nemusím řešit žádné pracovní problémy, jako to mají moje kamarádky na vyšších pozicích,“ říká Karolína. Další věcí je, že ani po pracovním postupu se u žen doma většinou moc nezmění, stále na nich zůstává péče o domácnost a děti. Kariéra pro ně často také není tak důležitá, spousta z nich se spokojí s pozicí vedoucího oddělení a nepošilhávají po vyšší příčce, což je u mužů naopak velmi přirozené.

Dítě – „kazič“ kariéry?

U většiny pracujících žen nastane čas, kdy chtějí založit rodinu. Zůstat ale několik let doma s dítětem a vypadnout tak z pracovního procesu je velký zásah do kariéry. Návrat po mateřské a rodičovské dovolené do práce je totiž jednou z nejproblema­tičtějších oblastí zaměstnávání. Ženu, která se vrací do pracovního procesu, personalisté přirovnávají k čerstvé absolventce. Je to tím, že ztratí veškerý přehled o aktuálním dění ve svém oboru.

Ženy, které hledají práci s malým dítětem, se mohou často cítit diskriminovány. „Je pravda, že na pohovorech jsem se často cítila nesvá. Hned po několika málo otázkách, se celý rozhovor nasměroval na mé dítě. Byla to hromada otázek, např. zda mám hlídání, jestli budu chtít časté dovolené. A to jsem vždy měla tolik otázek, na které jsem se chtěla zeptat,“ dodává Kristýna. Naštěstí někteří zaměstnavatelé naopak matky s dítětem zaměstnávají rádi, jelikož jsou prý za práci vděčnější a nemají tendenci firmu opouštět. „No tak to bude asi ten můj případ. Když jsem šla na pohovor, téměř jsme o dítěti nemluvili. Spíš je zajímalo, co umím já, a ne, co umí moje dítě. Navíc tahle firma má i "firemní školku“, což je příjemný bonus," říká s úsměvem Iveta.

Vystřídají nás muži?

V dnešní době na „mateřskou“ můžou nastoupit i muži a je jich čím dál víc. Důvodem bývají většinou peníze. Je to tím, že v takových rodinách má žena výrazně vyšší plat a jejím odchodem z práce by rodině dramaticky klesly příjmy.

Je možné, že si naše společnost v budoucnu natolik vymění role, že ženy budou vydělávat peníze a muži se budou starat o domácnost? „Já teda nevím, ale podle mě by to bylo divné. Asi jsem ze staré školy, ale podle mého by muži měli pracovat a ženy se starat o domácnost. Samozřejmě tím nechci říct, že by neměly pracovat, ale všeho moc škodí,“ dodává Marcela.

„Mně by to nevadilo, alespoň by ženy konečně pochopily, že některá povolání jsou náročná a to jak fyzicky, tak psychicky. A také by přestaly říkat, jak všechno dokážou samy. Já bych se zatím válel doma, občas uvařil (nebo něco objednal), vyžehlil a zbytek dne bych si hrál s dítětem. No může být něco větší pohoda? Pak by přišla moje udřená žena domů a hned, jak by si sedla na gauč, hnal bych ji uklidit koupelnu,“ směje se Martin.

A jak to vše dopadne, nám ukáže až čas.