Proč (ne)být vegetarián?

Vegetariánů a veganů kolem mě začalo náhle přibývat, a tak jsem si dala úkol – zjistit pohledem studujícího biologa co nejméně zaujatou pravdu o tom, zda mě přechod na zelené lupení zabije, nebo posílí.

Důsledky „králičího stravování“

Protože má vegetariánství několik podtypů, které nemusí být ve všech studiích řádně rozlišovány, zjednodušme si situaci. Zásadní je při této dietě omezení nebo téměř úplný výpadek příjmu výrobků živočišného původu, především masa (zatímco veganství pak živočišné výrobky zcela vetuje).

Velké množství studií opakovaně potvrzuje velké zdravotní benefity s tím spojené. Jde především o výbornou formu prevence proti kardiovaskulárním onemocněním a také rakovině tlustého střeva. Souvisí to se snížením množství cholesterolu v krvi a zvýšeným příjmem vlákniny. Při přechodu na vegetariánskou i veganskou stravu také dochází už v řádu týdnů ke snížení krevního tlaku.

Lidé na této dietě mají také lepší fyzickou kondici. To může souviset s tím, že vegetariáni obecně inklinují ke zdravému životnímu stylu, který často zahrnuje kromě pravidelného pohybu i abstinenci nebo alespoň omezení pití alkoholu a nekuřáctví. Podle některých studií se vegetariáni dokonce dožívají vyššího věku, ale dozvíte se například i to, že většina vegetariánů je nezadaná, žije ve městech a většinou jde o ženy. Na statistiky je prostě občas nutné hledět s jistou obezřetností a nadhledem.

Naproti oblíbeným tvrzením pak vegetariánství vůbec nemusí negativně ovlivnit vývoj dítěte. Na této stravě vyrostlo mnoho pozorovaných jedinců stejně dobře jako jejich „masožravé“ protějšky. Jedno se u nich ale prokázalo – nižší BMI index, tedy zjednodušeně nižší tělesná hmotnost. A to nikoli zhoubná vyzáblost, jak byste mohli namítat.

Zavedení většího množství vegetariánských jídel do škol by tak mohlo značně přispět v boji s dětskou obezitou, která se stává větším a větším problémem především v západních zemích. Proto se vegetariánství doporučuje jako zdravá a účinná dieta i pro dospělé, kterým se stále nedaří zhubnout. A dokonce jako vhodná strava pro diabetiky.

Potencionální rizika vegetariánské stravy

Pro všechny milovníky řízků je ale jistě mnohem zajímavější otázka, zda je vegetariánství nějak nebezpečné. Vesměs i k mému překvapení vychází, že nikoli. Negativní dopady takovéto stravy jsou ale samozřejmě předmětem množství experimentů, neboť je vegetariánství a hlavně veganství spojeno s nižšími příjmy některých prvků a chemických sloučenin (řečeno takto, aby bylo obsaženo vše).

Především veganům jsou doporučovány některé doplňky stravy s obsahem vitamínu D a B12, ale také vápníku, zinku a železa. I z rostlin se dají vydolovat všechny možné živiny, ale problém je u některých z nich v jejich omezeném množství na jednotku objemu. Živočišné výrobky jsou v případě některých látek naopak jako živinové bomby.

Zatímco tohle ale není žádné tajemství, možná vás překvapí, že vegetariánství začíná být spojováno s měřitelně vyšším výskytem psychických chorob, především depresí u žen. Jestli vám tedy pořádný kus hovězího dělá na talíři větší radost než zeleninový salát, nemusí to být nic divného. U některých vegetariánů se pak může objevovat větší riziko osteoporózy a zlomenin kostí spojené s jejich slabší mineralizací nebo s nízkým příjmem proteinů. To ale pouze v případě, že daný člověk nedokáže adekvátně nahradit příjem živočišných bílkovin těmi rostlinnými.

Zpátky k pyramidám

A to je možná větší problém než celý ten taneček okolo jedení masa. Živiny v něm obsažené můžete získat i z rostlin, ale musíte vědět z jakých a musíte je jíst. Pokud se chcete stát vegetariánem, nebo dokonce veganem, je nutné rozšířit a mnohem lépe plánovat váš jídelníček. Když tak neučiníte, doberete se k nezdravé formě těchto diet, které pak povedou ke všem těm hororovým scénářům, kterými vás straší vaši známí.

Všechny výzkumy, které uvádí pozitivní vliv takového stravování, totiž zároveň upozorňují, že pozorovaní jedinci se živili dobře vyváženou a pestrou stravou. A to vám jistě vštěpovali už na základní škole bez ohledu na váš vztah k masu.

Když se totiž podíváme na klasickou verzi potravinové pyramidy nebo nově talíře, což jsou obecně uznávané modely vhodného složení stravy, zjistíme, že maso v něm tvoří menšinu. Pokud k němu zahrneme i výrobky živočišného původu, vyhazujeme už ale celé jedno patro pyramidy. Základ je však neměnný – obiloviny, ovoce a zelenina by měly tvořit velkou většinu naší stravy, ať už jsme masožravci, nebo ne.

A když si uvědomíme, že bychom měli sníst denně zhruba tolik ovoce a zeleniny, kolik sníme pečiva, těstovin a rýže (a někdy se ve spodním patře pyramidy můžeme setkat i s brambory), pravděpodobně dojdeme k tomu, že tak určitě nečiníme. A když ano, jsme dost vybíraví nato, abychom polovinu zdravého jídla nestrčili do pusy, protože nám nechutná, nebo má divnou konzistenci.

Bez masa? Jasně, ale ne navždy!

To všechno mě přivedlo k otázce: Je tedy nutné být přímo vegetarián nebo vegan, abych žila zdravější život? Odmalička nás učí, že zdraví je založené na pestré a kvalitní stravě. Víme už, že zvýšený příjem zeleniny a ovoce, čili rostlinné složky, má velice pozitivní vliv na celé naše tělo. Zvlášť je-li spojen s adekvátním příjmem tekutin, pohybem a zdravou délkou spánku.

Takže co budu dělat? Já osobně se svojí flákoty nevzdám, ale k obědu si rozhodně nedám celé prase. Maso je výborná věc, zbavuje mě nutnosti přepečlivě sledovat, co jím, ale jeho přebytek má pro mě mnohem horší důsledky, než se ho zcela vzdát. Také je načase nacpat do lednice na koleji víc „zelené hmoty“ a hlavně více jejích druhů. Ostatně už teď po zhruba třech letech, co jsem začala jíst více jídel ze spodu potravinové pyramidy, pociťuji jejich pozitivní vliv na mé zdraví, minimálně s ohledem na zažívání.

Není tedy nutné, aby kromě šatníku šel i obsah vašeho talíře s novými trendy. Ale s ohledem na zdraví a staré dobré rady ze školy si v menze místo svíčkové dávejte zeleninové rizoto klidně častěji. Vaše tělo vám to s radostí vrátí mnohem dřív než na stará kolena.

A čím se živíte vy? Vylepšujete během studentských let své stravovací návyky, nebo jde jakákoli snaha rovnou do kytek? Podělte se s námi o své zkušenosti!

Zdroje:
*/ Baines, S., Powers, J. and Brown, W. J. (2007). How does the health and well-being of young Australian vegetarian and semi-vegetarian women compare with non-vegetarians? Public Health Nutrition, 10 (5), 436–442.
*/ Craig, W. J. (2009). Health effects of vegan diets. The American Journal of Clinical Nutrition, 89 (5), 1627–1633.
*/ Food Pyramids and Plates: What Should You Really Eat? Harvard School of Public Health. 2007. ODKAZ
*/ Katz, D. L. and Meller, S. (2014). Can We Say What Diet Is Best for Health? Annual Review of Public Health, 35, 83–103.
*/ Krivošíková, Z., Krajčovičová-Kudláčková, M., Spustová, V., Štefíková, K., Valachovičová, M., Blažíček, P. and Nĕmcová, T. (2010). The association between high plasma homocysteine levels and lower bone mineral density in Slovak women: the impact of vegetarian diet. European Journal of Nutrition, 49 (3), 147–153.
*/ Rouse, I. L., Armstrong, B. K., Beilin, L. J. and Vandongen, R. (1983). Blood-pressure-lowering effect of a vegetarian diet: Controlled trial in normotensive subjects. The Lancet, 321 (8314–8315), 5–10.
*/ Tantamango-Bartley, Y., Jaceldo-Siegl, K., Fan, J. and Fraser, G. (2013). Vegetarian Diets and the Incidence of Cancer in a Low-risk Population. Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention, 22, 286.
*/ Thorpe, D. R., Knutsen, S. F., Beeson, W. L., Rajaram, S. and Fraser, G. E. (2008). Effects of meat consumption and vegetarian diet on risk of wrist fracture over 25 years in a cohort of peri- and postmenopausal women. Public Health Nutrition, 11 (6), 564–572.
*/ Yang, S., Zhang, H., Sun, S., Wang, L., Yan, B., Liu, Ch., Zhand, W. and Li, X. (2011). Relationship of carotid intima-media thickness and duration of vegetarian diet in Chinese male vegetarians. Nutrition & Metabolism, 8 (63).