Malá rekapitulace toho, kde se nyní nacházíme, co jsme se o sobě dozvěděli během posledních let a jakým způsobem to ovlivní naši budoucnost.

Jak už víme z dřívějška, najednou a z čista jasna bylo po čtyřech letech po všem. Jenom tak namátkou, verze ohledně smrtící pandemie se nyní jeví jako pohádka pro děti na dobrou noc. 

Žurnalistická a intelektuální sféra u nás je všem už jenom pro smích a dokonce i ona Ukrajinská válka, pomalu ale jistě směřuje ke svému konci. 

Cancel kultura, stejně jako Woke, Cenzura a Fact-Checkeři odcházejí do propadliště dějin a Twitter nebo lépe X zažívá svůj nečekaný boom. Všichni, kteří byli za covidu našimi akademiky a cenzury očerněni se vracejí do funkcí. 

Profesor Stanfordovy univerzity dr. Jay Bhattacharya, zakládající člen Akademie pro vědu a svobodu Hillsdale College, autor Great Baringtion Declaration a častý kritik lockdown opatření během covidu byl vybrán do čela Národního institutu zdraví. 

Stav naší populace je dalo by se říci žalostný a velmi špatný. A to nejenom po psychické stránce, tak spirituální a i zdravotní.

Po téměř 4 letech tvrdé cenzury a absolutní snahy o rozvrácení společnosti, se společnost stále nevzpamatovala. Už sice téměř nikdo nevěří povídkám a projevům našich představitelů či komentátorům, ať už ve vládě nebo v parlamentu ale stále je tam máme. 

Všichni víme, že tito lidé jsou tam jenom jako zástup a stejně tak, že většina médií slouží hlavně k propagandě a tvorbě reklamy. Otázkou je, kdy tyto informace proniknou do povědomí naší populace. Bude to zajímavé sledovat ale jsou tu již první náznaky. 

Pojďme si ale třeba připomenout našeho hlavního Křesťanského vůdce, pana Halíka, který označil nadcházejícího Amerického prezidenta za čisté zlo a přirovnal ho k Hitlerovi.

Osud české společnosti

Co mě osobně nyní vrtá hlavou, je vůbec nějaký osud české kultury a společnosti. Jak už někdo říkal, nemáme zde v povaze oceňovat kvalitu a výjimečnost a spíše se kloníme k průměrnosti a praktikám cenzury či ničení talentů z dob komunismu. 

Myslím, že nyní můžeme říci, že naši hrdinové z 90 let a další bojovníci proti komunismu už bohužel nemají žádnou kredibilitu. Jejich čas se projevit už dávno nastal a naopak bylo vidět, že jejich vidění demokracie se velmi podobá tomu, proti čemu prý bojovali. To, že tu máme korupci a různé další machinace není asi nic nového ale spíš je s podivem, že veškerá veřejná diskuze je v područí několika vybraných témat. 

Máme tu hodně problémů, od bydlení, ekonomiky, cenzury, školství, zdraví a dalších ale je s podivem, že se nikdo neodvažuje o tom vůbec mluvit. Přesto naši vzdělaní akademici a intelektuální vůdci nemají problém v tom, neustále vykládat svoje názory ve veřejném prostoru. Tady se hodí asi pořekadlo od Marka Twaina. 

Nikdy se nehádejte s idiotem. Stáhnou tě na svou úroveň a utlučou tě zkušenostmi.“
Mark Twain

Jaká bude budoucnost? 

Otázka ale je, co vlastně bude s českou společností dál. Většina naší společnosti byla na té špatné straně a historicky to nevrhá zrovna dobré světlo. 

Stejně tak úspěchy nebo nějaké prvenství ve světě pro česko se jen těžko s takovýmto přístupem budou realizovat. Možná je potřeba korigovat představy, které měla naše populace v 90s letech a smířit se s tím, že jsme zkrátka spíše vazalové, kteří nemají vlastní vedení a v poslední době ani kulturu. 

Osobně musím říct, že nejvíc palčivý stav je naší kultury, která buď upadá a nebo už žádná není. Kromě referencí na hrdinství v komunismu nemáme už nic na co být hrdí. Bude potřeba ji znovu vybudovat a ideálně si vzít příklad z toho, co zde bylo v období 90s - 2000 let. 

Je těžko říct, jestli se to povede. Ona ta vize čechů, že nepotřebují nic vědět a všechno znají je trošku prapodivná ale asi to tak mají zažité z období komunismu a nějak moc to neobstojí v globálním světě. 

Rozhodně nedoporučuji naslouchat žádným mainstreamovým mediím, komentátorům nebo se účastnit debat na twitteru s velkými followery. 

Úroveň těchto debat je šílená a nemá smysl do nich zabředávat. Pokud lidé nezvládnout komunikovat slušně, je to asi první náznak, že s nimi nemá smysl mluvit. 

Co bych rád viděl je opětovná revitalizace slušných lidí a odstranění z našeho mainstreamu těch, kteří cíleně vyvolávají nenávist a podněcují zášť a zlobu ve společnosti. 

Autor: JU Magazín