Tomáš Halík: "Papež František je největší morální autorita tohoto světa."

V pondělí jste si v kostele sv. Rodiny mohli připadat jako na rockovém koncertě. Lidé se tísnili doslova až u vchodových dveří. Napjatá atmosféra by se dala krájet. Zástupci všech věkových kategorií toužebně očekávali příchod jednoho z největších současných intelektuálů našeho státu. Když Tomáš Halík vstoupil na oltář novogotického kostela, místem se rozlil dlouho neutuchající potlesk.

Pane Profesore Halíku, v diskusním večeru jste se pozastavil nad rokem 1969, kdy se upálil tehdejší student Jan Palach. Řekl jste, že tímto činem se pro Vás boj proti totalitní moci přenesl do metafyzického rázu. Byl tento odvážný akt rozhodující také i pro Vaši kněžskou dráhu, popřípadě pro Vaši cestu k Bohu?

Moje cesta k víře byla samozřejmě složitější a skládala se z více etap. První etapa spočívala ve filozofickém poznání, ve kterém mě ovlivnila řada tehdy perzekuovaných kněží. Má cesta ke kněžství tedy neměla ráz jednoho okamžiku. Je ale pravdou, že smrt Jana Palacha pro mě byla velmi důležitá, jelikož mi poskytla další duchovní zrání. V té době jsem organizoval rekviem za jeho osobu a do kostela jsem přenášel Palachovu posmrtnou masku. V ten moment mi došlo, že tady existoval člověk, který svůj život obětoval pro to, aby se jeho národ mravně nezkřivil. Uvědomil jsem si, že je to určitá zavazující výzva, která mi neumožní žít v pouhé bariéře mého užitku. Od této chvíle jsem začal hledat hlubší duchovní zakotvení svého života, které vylučovalo některé sobecké zájmy týkající se mé osoby.

S Palachem jste prý vedl několik dnů po jeho smrti vnitřní dialog…

Přesně si pamatuji na noc, kdy jsem nesl zmiňovanou posmrtnou masku a kdy jsem myslel na dopis, který po sobě zanechal. Cítil jsem, že si musím dát pozor na to, aby tehdejší režim neponičil můj charakter. Vskutku v ten moment jsem s Palachem vedl jistý vnitřní monolog, který ale v jistém smyslu nikdy neskončil.

Pokud se přeneseme do současnosti, musíme se pozastavit nad některými výroky našich hlavních představitelů z posledních dnů. Nenapadá Vás otázka, zda se opět neodkláníme od tzv. „západního světa“, kterého jste velkým zastáncem.

Ano, mám skutečně obavy, že v naší zahraniční i domácí politice jsou určité rysy, které jsou velmi nebezpečné. Například nekritický vztah k Číně nebo prezidentova slova, podle kterých se učíme stabilizovat společnost podle čínského vzoru, mi připadají skandální.

Velmi kritický pohled máte zřejmě i na současnou situaci na Ukrajině…

Nejasný vztah české politiky k ruské agresi na Ukrajině mi připadá hanebný, jelikož v tomto případě se jedná o politické věci, které jsou velmi nebezpečné. Podle mého názoru s osobou Putina roste ruský nacionalismus, který je podporován jistou nostalgií po silném sovětském svazu. Evropské státy by měly této agresi říci jasné ne.

Do Českých Budějovic se vracíte velice často. Máte obecně oblibu navštěvovat jižní Čechy?

Je pravdou, že v hlavním městě jižních Čech mám řadu přátel, kteří mě zvou na mnohá přátelská setkání. Velice se mi ale líbí také na Lomečku, kde jsem v minulých letech vedl duchovní rozhovory s mládeží. Vždy když jsem v blízkosti tohoto místa, tak se snažím navštívit tamější Kostel Jména Panny Marie. Je to nádherné poutní místo.

Na závěr bych se zeptal, zda jste měl už tu čest setkat se s novým papežem Františkem?

S papežem jsem se již osobně setkal, byť jen velice krátce. Na jedné generální audienci jsem mu předal děkovný dopis a některé své knížky. Rozhodně jsem s ním ale neměl možnost strávit tolik času jako s papežem Janem Pavlem II. nebo Benediktem XVI. V příštím roce v březnu ale očekávám delší shledání, jelikož se podílím na práci jedné mezinárodní skupiny teologů, filozofů a sociologů, kteří připravují vizi církve budoucnosti. Papež má o tuto věc veliký zájem, takže se těším, že ho v Římě blíže poznám.

Co pro Vás nový papež ve stručnosti symbolizuje?

Domnívám se, že je to největší morální autorita tohoto světa. Papež František oslovuje nejenom katolíky a křesťany, ale svou činností promlouvá ke všem lidem. Jsem Bohu velice vděčný, že v čele církve stojí právě tato osoba.

Fotografie a článek přejaty s laskavým svolením autorů z Kulturne.com.