Fotografie: Roy Marou

Kolem světa

Publikováno: 25.11.2014, Kategorie: Kultura

V Praze proběhl minulý víkend cestovatelský festival, který přinesl desítky přednášek a desítky pohledů na svět. Všechny měly něco společného. Říkaly nám, že právě ty posluchači jsi součástí té modré koule. Můžeš poznávat nepoznané, užívat si všech darů, které tato planeta nabízí, ale měl bys jí to také někdy vrátit.

Kanada

Všechny přednášky se nedaly stihnout, protože probíhaly kontinuálně ve třech sálech. Já se rozhodl pro Kanadu. Naše rozhodnutí nemusí být vždy správná, ale vždy něco dostaneme.

Manželé Lammrovi se vydali na 12 měsíců do Kanady, procestovat ji křížem krážem. Nakonec se jejich cestování omezilo na Vancouverský ostrov, kde sehnali práci a ubytování v zapadlé vesničce se sto obyvateli. Ano, opravdu tam medvědi dávali dobrou noc a na nákup jste jeli 3 hodiny po zpevněné cestě. Podnikali dlouhé pěší túry, či plavby na kajacích. V závěru svého pobytu se pustili autem do Britské Kolumbie, tam strávili nádherně bílé Vánoce s pohodovou kanadskou povahou. Z jejich vyprávění vyzařovala zralost, respekt a zkušenost, kterou jim tato zem dala. Kanadu popisovali jako ráj na zemi a místní obyvatele jako přátele. Samozřejmě, že i Kanada má své bezdomovce, ale také kilometry divočiny, které vás uchvátí a zanechají ve vás nesmazatelný pocit, otisk a vzpomínku.

Putování za tibetskými nomády

Z Kanady jsem zamířil na střechu světa. Stačilo přejít do vedlejšího sálu. Zde již působila společnost MOST, o. p. s. za kterou mluvilo několik zkušených slečen, které navštěvují Tibet pravidelně. Přinášejí tam radost, ale i život a pochopení. Při návštěvách většinou nakoupí pastevní kozy, které jsou zdrojem obživy a rozdají je mezi nejchudší obyvatele vesnice.

Při poslední návštěvě s nimi jel i kadeřník, aby se věnoval hustým tibetským vlasům místních slečen. Jak pro kadeřníka, tak pro slečny to byl obohacující zážitek. Místní slečny mají opravdu krásné husté vlasy. Přímo na festivalu jste si mohli koupit tibetskou kozu, která bude zvyšovat životní úroveň někomu na druhé straně planety.

Sumatra, Indonésie

Na druhé straně planety je ale také něco, co slouží nám všem. Deštný prales, který vyrábí kyslík, čistí vodu a je domovem tisíců živočichů a rostlin.

Při sledování této přednášky si člověk uvědomil, že přestože je nás 7 miliard, jsme jen jeden druh. Přesto si chceme podmanit celou planetu. Lidé kácí deštný prales pouze pro své blaho, neuvědomují si, co pro ně znamená a že je domovem mnoha živočichů, kteří bez něj zemřou. Stejný osud čeká zřejmě i na nás, prales jsou naše plíce. Lidé jej kácí, aby mohli zasadit palmy, stříkat je pesticidy a hnojivy, zničit tak půdu a vše jen kvůli pár kapkám palmového oleje. V roce 2009 vznikl v ČR Spolek Prales dětem, který se zabývá ochranou tropického deštného pralesa na Sumatře. Skrz česko-indonéský projekt Green Life si i vy můžete koupit kus pralesa a zachovat ho tak pro zvířenu a další generace. Více na: http://nepz.cz Než zničíme svět ve jménu peněz.

Závod napříč Amerikou

Poslední přednáška, o které se zmíním, vypráví o tom, jak člověk dokáže přejet kontinent za 9 dní na bicyklu. Race Across America (RAAM) je 4860 km dlouhá časovka s limitem 9 dnů.

Za tímto závodem se skrývá neuvěřitelná vůle, kdy si čtyři čeští závodníci sáhli až na dno, ale také obrovská láska k cyklistice. Člověk jezdí na kole většinou proto, aby cestoval, aby poznával zemi. V případě Michala Jona planetu. Ano, se svou ženou na kolech objeli celý svět 68175 km non-stop za 3 roky bez doprovodu. Michal má na kole celkem najeto přes 130 000 km. Je to obdivuhodné a posluchačům to dává naději, že když člověk chce, dokáže vše.