Jak se žije na Erasmu v Řecku?
Erasmus+ je program Evropské unie podporující zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Ekonomická fakulta JU nabízí hned několik zemí a několik univerzit, kam se dá vyrazit. Zimní semestr jsem strávila společně s Vojtou Vokrouhlíkem a Jančou Vaňatovou na Erasmu+ v řecké Larisse. Za mě musím říct, že se vyjet určitě vyplatí. Kromě zlepšení jazyku, poznání nové kultury a získání nových kamarádů, toho získáte ještě o hodně víc. A jak se na svůj Erasmus zpětně dívají moji spoluerasmáci?
Proč jste se rozhodli na Erasmus jet?
Vojta:Hrál jsem si s tou myšlenkou už delší dobu, ale nemohl jsem najít tu odvahu. Nakonec mi to odhodlání dodala kamarádka. Chtěl jsem zkusit, jaké to je žít delší dobu někde v zahraničí, poznat nové lidi, zlepšit se v jazyku, zažít něco nového.
Janča: Protože ráda cestuji, poznávám nové lidi a především jsem se chtěla zdokonalit v jazyce.
Bylo těžké rozhodnout se do jaké země si dát přihlášku, nebo jste měli jasno?
V: Jasno jsme úplně neměli. Původně jsme se hlásili do Irska. Tam jsme se však nedostali. Já byl přijat do Slovinska a kamarádky, s kterýma jsem chtěl jet, do Maďarska. Tam se jim však nechtělo, tak začali hledat ještě další možnosti.
J: Ano, bylo to těžke. Bylo to težké z důvodu, že do země kam jsme chtěli, byl nával. Původně jsme se rozhodovali ještě mezi Irskem a Linzem, ale nakonec vyhrálo Řecko.
Proč nakonec vyhrálo Řecko?
V: Jak jsem již psal, chtěl jsem jet s kamarádkami. Ty nakonec našly právě školu v Řecku, tak jsem se rozhodl jet tam s nimy. Důvody ve zkratce: moře, slunce, cenově výhodné podmínky, bohatá historie země…
J: Když nevyšel Linz a Cork (Irsko), vybírali jsme ze zbylých možností a Řecko nás oslovilo zejména tím, že to tam pro Erasmus studenty vyjde velmi levně a samozřejmě velkou roli sehrálo i moře.
Bylo náročné vyřídit administrativu a celkově, co vše bylo potřeba zařídit?
V: Co se týče domácí univerzity, tam šlo vyřizování jednoduše. V Řecku už to bylo náročnější. Ne, že by tam po nás chtěli něco extra, spíš šlo o jejich pomalost a zmatečnost v čemkoliv, co se mělo zařídit.
J: Nepřišlo mi to tak náročné. Náš koordinátor pan doktor Marek Šulista byl vždy ochotný a se vším nám pomohl. Před začátkem jsme vyplnili pár papírů a po příjezdu také bylo třeba vyplnit už jen pár dokumentů.
Kolik tam bylo Erasmáků? Rozuměli jste si?
V: Erasmáků nás tam bylo myslím 15. Pokud jde o jazykové porozumění, tak s tím nebyl „bohužel“ problém. Převážná většina byla totiž z Čech, nebo ze Slovenska, takže angličtina šla v tomto případě lehce stranou. Dále tam byli dva Poláci. S těmi už jsme mluvili anglicky a myslím si, že ani v tom nebyl problém. Pokud jde o porozumění mezi lidmi, tak si myslím, že jsme tam tvořili dobrou partu, která si vesměs navzájem padla do noty.
J: Oproti jiným městům byla Larissa specifická tím, že se sešlo pouze 15 Erasmus studentů.V závěru jsme to brali jako plus, protože se z nás stala jedna velká rodina „Erasmus family“, a tudíž jsme si byli bližší. Když se na to zpětně podívám, určitě bych neměnila.
Jaké byly první dojmy z řecké univerzity?
V:Úplně první dojem byl „město duchů“, jelikož jsme tam přijeli asi o týden dřív a v kampusu jsme byli prakticky jen my. Další dojmem byla „zmatenost“. Především v administrativě a tak celkově. Škola nám nakonec začala asi o 2 týdny déle, než měla. Už ani nevím z jakého důvodu, možná něco kvůli krizi.
J: První dojmy nebyly úplně kladné. Když jsme přijeli, všimli jsme si v první řadě posprejovaných budov školy.
Co říkáte na řecký styl výuky, liší se od toho českého? A jaké předměty jste studovali?
V: Těžko porovnávat, jelikož jsme měli výuku vždy speciálně jen pro Erasmáky, takže jsme se nesetkali s klasickým vyučováním. Ale z poslechu si myslím, že se to moc neliší, že výuka probíhá podobně jako u nás ve stylu přednášky a cvičení. Absolvoval jsem tři předměty z turismu (Project work in tourism, Tourism theory, Tourism geography), dále Strategic management a řečtinu.
J: Žáci nenosí do školy notebooky, vše si píší ručně – což
hodnotím kladně. Žáci více diskutují s profesory a celkově jsou
zapálenější do výuky a debat. Předměty jsou mezi sebou propojené a
studenti spolu spolupracuji.
Studovala jsem tam Strategic management, Project management, Systematic analyses
and design, International economic relation a řečtinu.
Bylo těžké ukončit předměty, byly nějaké zkoušky?
V: Ukončení předmětů nebylo nějak náročné. Podmínkou byla docházka v průběhu semestru a zakončení v podobě seminární práce a prezentace. U jednoho předmětu jsme psali navíc test, ale i ten se dal zvládnout.
J: Určitě nebylo. Povinná byla docházka. Předměty byly ukončeny projekty či seminárními pracemi. Studium bylo určitě jednodušší než v ČR
A co Řekové?
V: Pohoda, kafíčko, cigaretka, na všechno hodně času. Taková stručná charakteristika. Člověka to ale hodně rychle nakazí a dokáže se jejich stylu přizpůsobit. Jinak přátelští a ochotní. Vesměs jsme se nesetkali z žádným problém.
J: Řekove jsou hrozne fajn lidi. Jsou přátelští, společenští a jsou dost spontání.
Podnikali jste nějaké výlety?
V:Samozřejmě. Byla to jedna z náplní našeho pobytu. Několik výletů bylo uspořádáno přímo od školy. Jednalo se o jednodenní výlety s ostatními studenty z univerzity, nebo s erasmáky z jiných měst. Dále jsme podnikali výlety sami. Především ze začátku pobytu, dokud bylo počasí, jsme často jezdili na nejbližší pláž k moři. Větším výletem byl víkendový pobyt v Thessalonikách. A asi hlavním byl pěti denní trip na Krétu spojený s prohlídkou Athén, kam jsme vyrazili téměř všichni erasmáci.
J: Výlety jsme podnikali na vlastní pěst, protože v Larisse moc nefunguje Mezinárodní klub, který by výlety organizoval. Nemůžu ale zase říct, že by nic nepořádali, jen toho nebylo tolik jak v jiných městech. Byli jsme například v Soluni, v Athénách a na Krétě.
Co vás na Řecku překvapilo nejvíce?
V: Jak jsem zmiňoval výše. Pohoda, kafíčko, cigaretka, spousta času. Jako by celý zbytek Evropy nemluvil o řecké krizi a co s tím udělat.
J: Musím souhlasit s Vojtou. Dále mě překvapilo velké množství albánských studentů a všudepřítomní psi.
Chtěli byste vyrazit ještě na nějaký Erasmus či na stáž?
V: Erasmus určitě. Už jsem dokonce přijatý, jenom je to opět trošku zmatečné s výběrem země. Stáž zatím nevím. Podle toho, jak to budu stíhat celkově se školou a zda mi na to zbyde čas vůbec.
J: Určitě, už se na tom pracuje :D. Po úspěšném přijímacím řízení to vypadá, ze příští LS strávíme ve Slovinsku.
Co myslíte, že vám ERASMUS dal a co vzal? (jestli vůbec něco takového je)
V: Semestr pohodového života se skvělými lidmi. Spousty zážitků, poznání nové země a jejich mentality, noví přátelé. A i přes slovanské složení naší erasmácké party, si myslím, že přeci jenom i ta angličtina se trošku zlepšila.
J: Dal mi spoustu nezapomenutelných vzpomínek, dobré kamarády a větší rozhled.
Takže byste Erasmus doporučili?
V:Jednoznačně! Je to zajímavá zkušenost a i jisté nabourání stereotypu.
J: Určitě!!!
Moc děkuji Janče i Vojtovi za rozhovor. Všichni tři jsme se shodli na tom, že je Erasmus úžasná zkušenost a všem ji můžeme doporučit.