Definice studenta: jihočeská verze

Když si projdu, co se mezi studenty povídá, charakter člověka prý může docela dobře determinovat fakulta, kterou navštěvuje. Od rybáře tedy můžete čekat jiné jednání, než od pedagoga, ale se 100 % pravděpodobností to samozřejmě nemáte nikdy. A protože tyhle stereotypy a populární předsudky jsou vždycky zdrojem nekonečné inspirace a radosti, rozhodla jsem se je shrnout právě o letošního Apríla.

Rybáři a rybníkáři

Rybář je údajně příšerné prase, moc rozumu nepobral a jeho svět se točí výhradně kolem šupináčů, případně hospody, kam o nich chodí diskutovat. Zbytek času tráví na koleji, hlavně na kuchyňce, kterou decimuje při kuchání dalšího svého úlovku. Identifikační znak rybáře je bláto před prahem (a samozřejmě všude po cestě k němu). Svou reputaci se pak snaží zachraňovat na ústavu ve Vodňanech, kde nikdy nikdo nebyl, takže je obecně přijímán jako jedno z mála míst, kde rybáři dělají i nějakou slušnou vědu.

Ekonomové a sekretářky

Ekonomky a ekonomové jsou moderně odění, v ženském rodě hlavně plavovlasí jedinci, kteří velice často a velice zoufale řeší cosi o kurzech statistiky a matematiky, které absolutně nezvládají. Chodí na kafíčka do knihovny, často tam také tvrdnou nad nějakými podivnými projekty a ruší všechny ostatní, kteří se tam pokoušejí studovat. Když nestíhají, vláčí si termohrnky s sebou po celém kampusu a neustále o čemsi v nejvyšší důležitosti hovoří. Poznávací znak? Legíny, obarvené vyžehlené vlasy, případně kabáty a sáčka, precizní sestřih a v puse komentář ke každému, kdo nesplňuje jejich požadavky na vhodný outfit.

Zdravsocáci a zdravsocky

Zdravsocky jsou extrémní verze ekonomky. Něco mezi sestřičkou v nemocnici, sekretářkou a advokátem. Obvykle se tváří mile, zdají se vyrovnaní a klidní, ale nedejte se tím zmást! Jsou to prý šílenci. Oblékají se pod vlivem trendů a jsou v tomto směru téměř preciznější než ekonomka. Jinak o nich ale neví nikdo nic. Jsou opředeni tajemstvím, neboť se vyskytují především na až podezřele tiché a klidné koleji K5, která je u TESCA a tam všechny ostatní fakulty chodí jen jednou za čas na nákup.

Zemědělci a hlínohrabi

Zemědělci jsou rození vidláci a po škole se říká, že propadlíci z přírodovědy, kteří mezi ně zamíří, zvyšují IQ celé jejich fakultě. Přesto se jedná o naši vlastně nejstarší budějovickou univerzitní část. Zemědělci jsou neskuteční pařmeni ať už v hospodě, nebo na koleji a s velkou oblibou se sdružují. Jejich nejzajímavější fakultní aktivitou je pravděpodobně chov univerzitních koní. Jinak se o jejich bohulibých přínosech univerzitnímu celku ale moc neví, protože jsou to prostě vidláci a nikoho to nezajímá. Jsou značně svérázní a značně početní, takže jsou všude a rozhodně se jim nevyhnete ani vy.

Příroďáci a bioložky

Příroďáci nebo dlouze přírodovědci se egoisticky pokládají za nejdůležitější a nejchytřejší fakultu, neboť je za nimi i cosi vidět, za což může především jejich dlouholeté spojení s Akademií věd. Vesměs ale zkoumají samé kraviny. Jako jedni z mála se dělí ještě na dvě značně odlišné podskupiny, které se začínají profilovat především ke konci bakalářského studia. Jsou to zelení a bílí biologové.

Bílí jsou převážně ženského pohlaví, nosí svetry s rolákem a nízké podpatky, občas se i nalíčí, protože si to do laboratoře, kde pracují na nějakém mezinárodním projektu o muňkách, můžou dovolit. Zatímco zelení jsou často spíše mužského pohlaví (nebo je někdy těžké pohlaví vůbec rozlišit), vynikají uniformním oděvem pohorek a pohodlné mikiny (obvykle jedné a té samé, takže si je snadno zapamatujete), a pokud nesedí na přednášce, loví někde v terénu nějakou havěť, nebo si pěstují kytičky. Bilí a zelení jsou odvěcí nepřátelé na život a na smrt, naštěstí rozmach molekulární biologie tyto dvě skupiny v posledních letech relativně úspěšně stmelil.

Jinak se příroďáci rádi druží, jsou od studentů až po vedení velice veselí a jejich základna se nachází u Nezmara a v Klubu malých pivovarů, který by bez pravidelných návštěvníků z PřF asi mohl rovnou zavřít. Mají také spoustu divných zvyků, které ostatní fakulty nesmírně fascinují, někdy až děsí. Patří mezi ně otužilecké a nudistické dýchánky, „jakýsi“ ŠUKAS a pak předvánoční seance, na kterých údajně pojídají brouky a jiné nechutné zvířecí zdechliny.

Filďáci a filozofové

Filda je naše nejhonosnější fakulta – mají nové budovy, na které v jednom kuse nadávají, a prezentují se jako ti chytří, ačkoli se v rámci studia rýpou v takových blbostech, že nad tím fakultním cizákům zůstává rozum stát. Na všechno mají nějaký svůj světonázor, a když si zrovna nestěžují na budovy a vedení, nadávají na všechny předměty, které navštěvují, protože jsou úplně na nic a učí je samí egoisti, kteří se tváří ještě chytřeji než oni. Údajně tuto fakultu navštěvují samé nemyté a zapáchající existence. V posledních letech se ale ukazuje, že filďáci jsou sdružení pečlivě naškrobených krásek a krasavců, zatímco všichni bezdomovci přesídlili na PřF.

Teologové a kacíři

O teologické fakultě nikdo nic neví, a proto z ní mají všichni preventivně pouze hrůzu. Hlavně proto, že se ukázalo, že jsou značně nenápadní a nedají se v davu rozlišit vůbec žádným typickým poznávacím znakem (dokonce ani černou barvou). Ve snaze se infiltrovat do jejich řad, ale možná s překvapením zjistíte, že kromě zástupu pánbíčkářů se mezi nimi pohybují i prazvláštní sektáři, jejichž nejoblíbenějším televizním seriálem je Hannibal a literaturou brutální severské detektivky. Je to tam navíc samý inteligent. Kdo ví, co mají vlastně za lubem, ale z téhle kombinace nekouká nic dobrého!

Pedáci a učitelé

Pedagogové jsou směska neskutečných zoufalců všeho druhu. Neboť všichni přece víme, že tam chodí zásadně lidé, kteří neví, co jiného by jako měli studovat. Pokud je potkáte, asi vás přepadne hrůza a budete se modlit, aby z nich nebyli učitelé vašich dětí. Nemusíte se však vůbec bát – pokud zvládnou dostudovat, pravděpodobně skončí všude, jen ne ve školství. Jejich fakulta je vyhlášený bordelkabinet, kde nic nefunguje, nikdo tam nikoho nezná, přednášky se diktují jako na základní škole, a kdyby tam začalo ještě zvonit na přestávku, můžete se vrátit do dětství. Pedagogové ale vědí, proč se studium vyplatí – nenaučí vás tu sice učit, ale naučí vás svaté trpělivosti!

A nezbývá než se zeptat – jste typický zástupce své fakulty nebo jste jako dobrá půlka naší redakce nějakým omylem úplně mimo? A jaké předsudky a řeči slýcháte o své fakultě vy? Podělte se s námi o vše, co jsme vynechali!